1.
Emi G
Po zasmušilé pustině jel starý honec krav,
Emi G
den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav,
Emi G Emi
tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát,
C Emi
když z rozervaných oblaků viděl stádo krav se hnát.
Ref.:
Emi G Emi
/: Jipijaej, jipijajou,
C Emi
to přízraky táhnou tmou. :/
2.
Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé
a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavé,
oblohou se neslo jeho kopyt dunění
a za ním jeli honci až k smrti znavení.
Ref.:
3.
Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak
a marně stádo stíhali, jak mračno stíhá mrak,
proudy potu máčely jim tvář i košili
a oblohou se nesl jejich jekot kvílivý.
Ref.:
4.
Tu jeden honec zastavil a pravil: "Pozor dej,
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej,
bys' nemusel pak po smrti se věky věků štvát
a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát."
Ref.: