Emi D Emi
Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les,
D C H7
tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes,
Emi D C H7
tam ptáci, laně chodí pít pod javorový kmen,
Emi D Emi DEmi
ti ptáci za dne bílého, ty laně v noci jen.
Ve vísce, co je opodál, moc věcí stálo pot,
jen na vánoční koule tam snad stavěnej maj' plot,
tam stačí koukat okolo, a hned tě jímá děs,
když "těbůh" dá ti trpaslík nebo sádrovej pes.
Ze skleněnýho kamení je skála, na ní hrad,
dřevěnej klobouk muchomůrce ze hřebíku spad'
a jezírkem je zrcadlo, sem stačil velkej střep,
bejt pod ním aspoň ekrazit, jak rád bys do něj klep'.
Když vrtuli vítr ve vejšce rozhejbá nad latí,
plechovej Rumcajs Manku s pilkou málem umlátí
a chudák krtek, omylem když zabloudí snad sem,
hned chcípne dřív, než zjistí, že zem smrdí travexem.
A teď zas jen tak namátkou já k tomu bych vám řek',
že každej před svou zahrádkou má mogulovej flek,
pan Simca s panem Škodovkou prej blejskávaj' tam lak,
s rádiem a svou tutovkou tah Sportky čekaj' pak.
Jen u studánky není už, jak bejvalo tam dřív,
jó, kdepak tmavý kapradí, to dneska je tam chlív,
a když se najde blázen, co má odvahu z ní pít,
v tu ránu, Bůh ho uchovej, má jistej břišní tyf.