C G7 C Cmaj7
Já prošel už tisíc mílí snad,
C Emi Dmi G
poutník jsem s kytarou,
C C7 F Dmi
i když trávíme spolu všechen čas,
C G7 C G
přesto je mi stále vzácná zas.
Bez těch pár strun nemoh' bych už být,
poutník jsem s kytarou,
jak smutno by mně bylo bez ní pak,
zůstal bych sám jak na moři vrak.
Opírám se o ni řádku let,
poutník jsem s kytarou,
jak velká asi patří strunám daň,
že neuměle hladí je má dlaň?
Když náhodou se někdo bude ptát,
proč jsem rád s kytarou,
jak věrný přítel totiž nezná lhát,
je toulek symbol a všech poutníků znak.
Já prošel už tisíc mílí snad,
poutník jsem s kytarou,
/: když toulám se s ní prachem cizích cest,
touhu po domově pomáhá mi snést. :/