C Ami Dmi G
Ten širý proud jak přejít mám,
Ami Dmi G
proč neumím se nad nej vznést,
C Dmi E
ach, člun tak mít, ten řídit znám,
F G F C
v něm lásku svou bych chtěla vézt.
Jak kamení, jež působí,
že potápí se celý prám,
tak těžká zdá se, Bůh to ví,
má láska zlá, co v srdci mám.
Vždy,když se láska rozvíjí,
rubínů zář se line z ní,
však jako krůpěj pomíjí
pod letní výhní sluneční.
Až něžnou růži spatříš kvést,
co trny zájem oplácí,
nenech se krásou klamnou svést,
hleď, ruka má teď krvácí.
Ten širý...(=1.)