D Emi
Je tam brána zdobená, cestu otevírá,
C G D
zahradu zelenou, všechno připomíná.
Jako dým závojů, mlhou upředených,
vstupuješ do ticha, cestou vyvolených.
Je to březový háj, je to borový les,
je to anglický park, je to hluboký vřes.
Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál,
v zahradě zelený, kde sis za dětství hrál.
Kolik chceš, tolik máš očí otevřených,
tam venku za branou, leží studený sníh.
Z počátku uslyšíš, vítr a ptáčí hlas,
v zahradě zelený, přejdou do ticha zas.
Světlo připomíná, rána slunečných dnů,
v zahradě zelený, v zahradě beze snů.
Uprostřed závratí, sluncem prosvícených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.