G C
Pod střechou vikýř mám, tam večer chodím sám,
D G
nad světem kolem rozhlížím se z něj,
C
co vídám dětskejch snů a těch lidskejch příběhů,
D G
nejmíň na román má to děj.
Vím, že lidem nesluší se koukat jinejm do duší,
já se vomlouvám, já nechtěl jsem bejt zlej,
mě jen baví v lidech číst z týhle vejšky ptačích hnízd,
nejmíň na román má to děj.
Je lidskej život snář, z vobrázků kalendář,
a kdo můžeš, tak jen dobrý vyber z něj,
i tak v něm stíny jsou a pořád zůstanou,
nejmíň na román má to děj.
=1.