G C G
To ráno se zdálo jak největší z dárců,
D G C G
jediný blázen těch chvil, bohužel,
C G
není to málo, když karneval starců
D G
ještě tu tančil a zněl.
Ref.:
C G
Ten sbor bledých pánů už přechází řeku,
D G
ta hladí jak listí, co na klíně mám,
C G
chci zůstat v tom ránu až do konce věků,
D G
zpívat, rozbít se tam.
To ráno se chvělo jak hospodský dveře,
když uvnitř se zpívá, pije a jí,
jen zpocený tělo a klíč k nedůvěře
z nocí mi přebývají.
Ref.:
Ref.:
Ref.:
Ref.: