Že už nedopnu vestu
a mám problémy s váhou
a špatně se mi dejchá,
plíce jsou samej cár,
tak můžu mluvit dál,
tak raděj ty mi něco povídej,
proč jsem náladou bídnej, stár.
Rf.:
Bídnej, stár,
připadám se vedle tebe starší vo sto jar,
divnej pár,
jsme, když vyjdeme si na pohár,
ty jenom záříš, že votočí se každej v okolí
a já jsem náladou bídnej, stár.
Ráno, když slunce vyjde,
tak nechce se mi vstávat
a tváře barvu ztrácej,
ten tam je v oku žár.
Tak musím uznat sám,
že za chvíli už budu jen na vobtíž
a jsem náladou bídnej, stár.