Ami C G Dmi
Napsal jí ta nejkrásnější slova, která kdy vůbec znal
Ami C G
A pak položil dopis pod kámen a dlouho nad ním tiše stál
Nad hlavou mu táhly mraky jako podivná obtloustlá zvířata
A na vrbě tam ledňáček zářil, voda v tůni chladná, stojatá
A on jako blázen vykládal, že bude snad jeho paní
A pak s ozvěnou do lesa hulákal podivné nesmysly o bílé lani
O zvláštním stvoření, které se potají snad v ženu promění
Ona přichází pomalu loukou a hledá dopis v kamení
Ref.:
Ami C G
Ústa z jeřabin, paže z břečťanu máš
G
To mě zabije, já už nevstanu
Ami C
Oči z oblázků, vlasy ze vřesu
G
To mě zabije, to si odnesu
= 1.
To zvláštní stvoření, které se potají snad v ženu promění
Ona přichází pomalu loukou a schovává dopis v kamení
Ref.:
Ústa z popela, paže z větvoví mám
Nechci tvoji smrt - dobrý Bůh to ví
Oči z kaluží, vlasy z bodláků
Víc bys nedostal a to nestačí