E A E
Promiňte mi, že jako folkař jsem ještě nebyl zavřenej
A E
a taky nikdy neutek' jsem z domu,
A E
dokonce nebydlím se šesti kamarády v suterénním vlhkým bytě
A E C H7 E
a nedlužím třiceti lidem prachy, a přitom nevím, komu. C H7
Jako folkař bych měl vstávat správně o půl dvanáctý
s hřebíkem alkoholu vraženým hluboko do hlavy
a levou nohou si jen tak nonšalantně pustit Zákrutu
a svá obvinění vykřičet večer na davy.
Jako bych vás podváděl, když o půl šesté vstávám do práce,
sedím tam za stolem jak kancelářská myš,
mám výraz pinčla, co čeká, až bernardýn odejde,
osm hodin denně poslouchám, jakej maj'z se mnou kříž.
Chodil jsem do houslí, z kterých mě po třech letech vykopli,
chodil jsem do školy, a dodnes mě to mrzí,
pilně se účastnil hromadného zběru léčivých bylin,
nosil jsem modrou košili a jen zřídkakdy byl drzý.
Doma mám ženu, s kterou si běžně lezem na nervy,
tak jako všichni, tedy i nefolkoví manželé,
snídáme patky, k obědu večeříme konzervy
a od pondělí stříháme metr, kdy zas bude neděle.
Tak teda šlapu pěkně v řadě od pondělka do pátku,
nemluvím sprostě a vždy první zdravím starší,
večer si pustím novou osmdesátidílnou pohádku
a občas se musím vykřičet z toho, co mi v hlavě straší.