G Emi F#mi
Vynořili jsme se daleko od svých břehů,
Emi Edim F#
oba dva trosečníci, každej v jiným moři,
G Emi F#mi
smíchali jsme spolu tu sladkohořkou něhu,
G B7 A
trošku jsme doutnali a křičeli, že hoří.
Milovali jsme se jako oheň a voda,
proto po nás zbylo jen mokré spáleniště,
možná je to líp a možná je to škoda,
usmíváš se a říkáš: možná někdy příště.
Milovali jsme se jako vítr a hory,
a tak po nás zbylo údolí plné suti,
jako nemocný, co prchá před doktory,
usmíváš se a říkáš: hochu, kdo tě nutí?
Přišlo bezvětří, ten vítr kamsi zmizel,
oheň dohořel, voda se vypařila,
hory šly zas dál a obzor se vyklízel,
usmívám se a říkám: stejně bylas milá ...