Dmi C
Ten den byl beznadějně černej
Dmi C
jak darebáků svědomí,
Bb A7
jak smutku nával nepřebernej,
Bb (A7) A7(Dmi)
kterej se náhle prolomí.
Pomalu stoupali jsme strání
až k jedný z nevelikejch skal,
na který nechal sny a plány
jeden z těch kluků, co jsem znal.
F C
Stačilo málo chybnejch kroků,
F A7
vtom znenadání volnej pád,
Dmi C
je to už pěkná řádka roků,
Bb A7 Dmi
v noci si lesem cestu zmát'.
F C
Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít,
Dmi A7
však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít,
F C
z nás každej potom nad ním stál, chlad rána na nás dejch',
Dmi A7
vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch.
Teď všichni, co tu se mnou stojí,
jsme mlčky "ahoj" přišli říct
na místa, co nás dávno pojí,
že tenkrát bylo nás tu víc.