Já hrdiny švy míval
Když u ohně sám jsem dřímal
Ve snech na stráži jsem s nimi stál
Však mou legendou byl kovboj
Ten co do dálky se díval
Největší ten kovboj co jsem znal
Svoje stádo krav on hlídal
Jim sám večer tiše zpíval
A dokud nebyl klid jen lehce spal
Často dlouho hledal malý
Jedno hříbě zatoulaný
Největší byl kovboj co jsem znal
Když k Západu on cválal
A za úsvitu se vracel
Jak nebeský byl jezdec oblaků
Když mužů zákon žádal
Nikdy nezaváhal
Jak hrdina z kaňonu zázraků
My roklí vzhůru jeli
Dál výš jak jsme chtěli
Na mustangů pláň až do mraků
Teď dusot kopyt sílí
A právě v této chvíli
On zamával na cestu se dal
Největší ten kovboj co jsem znal
G C G C D C F C G C G D G (sloka)
C F C C F C F C G (ref)