D A7 D
Vzpomínám si na náš dům,
G D A7 D
cítím vůni dřevěných plotů,
A7 D
od zelených pahorků,
Emi A D A
naši táhnou proti skotům.
Už jsem skoro uměl číst,
když mi tátu hlína vzala
dodneška si nejsem jist,
jestli o něj stála.
Jednou když jsem na práh šláp,
stál tam kočár v stínu stromů,
v síni s mámou cizí chlap
a já musel z domu.
Na cestu mi vítr vál
otčím v sadě stromky sázel
farář co mě biřmoval,
ten mě vyprovázel.
Za lodí vlál ptačí křik,
malí kluci krk nám drhnou,
jakýpak jse¨m námořník,
když mi oči vlhnou.
Svobodu si národ přál,
Mexikem se vojna valí,
já jim k tomu bubnoval
a tak mi metál dali.
Zlaťáků mám dneska dost,
velký dům a pole k tomu,
taky syna pro radost,
ale já chci domů.
Nevyrost jsem pro livrej,
nemám boty z hadích kůží,
ukážou mě orchidej,
já chci planou růži.
Pořád myslím na náš dům
cítím vůni dřevěných plotů,
prý se naši vraceji
z války proti skotům.
Nikdy už se nevrátím,
dětském sny mi z očí mizí,
pro ty doma to já vím,
pro ty bych byl cizí