G C D G C D G
Kůň bílý pádí vlaku vstříc,
G D A D
já nastavuji větru líc,
C D Emi
tvůj kůň se žene blíž a blíž,
C G D G
jen chvíli, už mě uvidíš.
|: Zas na rtech cítím slaný žár :|
|: i chuť tvé touhy vzdechů pár :|
|: A známá vůně zavane :|
sem skrze vlasy zcuchané.
|: To loňské léto moře jas :|
|: a modré světlo z pod Tvých řas :|
|: zlé ruce láskou zjemnělé :|
mě pořád pálí po těle.
|: Když oheň zhasne, zbývá dým :|
a racek s křídlem zlomeným, oujéjéjéjéjé,
|: co loď tvou dlouho provázel :|
a křičel, když jsi odcházel.
|: Kůň bílý cval svůj otáčí :|
|: však stovkám koní nestačí :|
|: To přece kdekdo z města ví :|
že tenhle vlak tu nestaví.
|: Tak odpusť mi můj telegram :|
zas ty teď budeš víc než sám, oujéjéjéjéjé,
|: v Tvé hlavě vzňal se plamínek :|
a sletoval drát vzpomínek.
|: Kůň bílý mizí v stopách Tvých :|
jak letní víno letní hřích.
Snad váháš nad tím, co já vím,
že srdcem Tvým jen projíždím.