H F#mi
Léto nám vnutilo své písně
H F#mi
vysypané z oken domů ven
H
a já jsem vděčný
D#mi G#mi A
jak ztmavlá kůže umí být
F#mi
za pár nových vrásek
Z odstínů
mých všehoschopných nálad
slunko tahá aspoň malý klid
je to marné ve mně nemůže už být
ani není z mých lásek
Ref.:
E
S kterýma lehnem vedle sebe
A E A
do cesty běžícímu času
E
Jak ti co pevně věří
A E A
že z dlažby vykřesají spásu
E
Jak ti co pevně věří
A E
že z dlažby vykřesají spásu
A D E A H
Postávám v galerii léta
samý portrét,
já jsem málo krajinář
A když se zeptáš
který mi právě nedá spát
Řeknu si přece z mých lásek.
Ref.:
Ref.: